JKotrla - Seminárka

Dobrodružství pokračuje...

Úterý, 27. října
Dnes jsme se vydali do knihovny. Mysleli jsme si, že všechny knihy ani neuneseme, ale nakonec tomu bylo jinak. Po hledání pod tématem keramika, se na obrazovce objevilo pouhých 8, slovy 'osm', knih. Nejzajímavější byla dlouhodobě vypůjčena a zbytek jsme vypůjčili my. To byla pěkná sbírka. Útlá knížka s rokem vydání asi 1890, dvě brožurky o dílech dvou našich moderních keramikářů atd.
Odnesli jsme to k Jankovi domů a začali pátrat v jeho knihovně. Nenašli jsme sice žádnou knížku přímo o keramice, ale v hromadě encyklopedií, které Janek doma má, jsme nalezli spoustu obrázků s textem a dozvěděli se mnoho zajímavého. Vše začalo, když Janek náhle vykřikl:"Víš, proč se keramika jmenuje keramika?" To jsem opravdu nevěděl, ale nestihl jsem to Jankovi říct, neboť si hned odpověděl:"Protože keramos znamená řecky hlína!" "A víš, že první keramika vznikla v Japonsku před 12 tisíci lety? A u nás před 8 tisíci?" Ani jsem se nestačil začít divit a Janek pokračoval:"Je archeology nejhojněji nalézaným předmětem a mnoho kultur je určeno a pojmenováno jen díky jejich užitkové a funerální keramice." "Co je to funerální keramika?" zeptal jsem se. "Dávala se spolu se zemřelým do hrobu, ale té je méně, a je nekvalitněji vypalovaná, protože patřila jen do země." Teď jsem však něco objevil já:"Představ si, že hrnčířský kruh vymysleli Sumerové v 35. století př. Kr. a ve stejnou dobu i v povodí řeky Indus! U nás se objevil s Kelty v 5. př. Kr., ale zanikl i s nimi a znovu jej lidé na našem území začali používat až okolo r. 1000."
A tak to šlo pořád dál. Zjistili jsme, že tvorba keramiky úzce souvisí s naléhavou potřebou kvalitních nádob na uskladňování, vaření apod. Tuto potřebu vyvolalo postupné usazování a přechod k zemědělství, kdy lidé začínali mít někdy nadbytek potravy a potřebovali si jej uchovat, až nebudou mít co jíst, aby neměli hlad.
Dozvěděli jsme se, že nejdříve byla keramika nezdobená, později ozdobená pravidelnými geometrickými ornamenty a nakonec abstraktními motivy (vyjádřené geometrií). Výzdoba byla nejprve vyrytá, pak se na Blízkém východě objevila malovaná a ovládla jej. V dalším vývoji vždy převládl na čas jeden způsob: buď důsledně geometrický, abstraktní nebo figurativní, úzce spjatý se světem zvířat.
Překvapilo nás, že keramické střepy, neboli odpad, lze využít jako hlasovací lístky. Vymysleli to Řekové, říká se tomu ostrakismus a sloužil k určení lidí, kteří jsou považováni za nebezpečné.
Už víme, že etážovitá nádoba má silně vypouklé hrdlo, vypadá jako dvě spojené nádoby na sobě a patří k typu amfor(vejčitá nádoba s užším hrdlem a několika nebo žádným svislým uchem). Je typická pro knovízskou a méně pro velatickou kulturu.
Dozvěděli jsme se, že inkustrovaná keramika je zdobena vyrytým ornamentem, který je vykládán minerálními látkami, hlavně vápencem. Výzdoba nádoby tak byla barevně zvýrazněna.
Naučili jsme se trochu latinsky, když jsme si přečetli, co znamená ansa cornuta, neboli ansa lunata. Je to ucho, které přečnívá nad okraj nádoby, vymodelované do dvou rohatých výčnělků - asi symbol dobytčích rohů. Vyskytuje se v Itálii a střední Evropě (řivnáčská kultura) na eneolitické keramice.
Dříve by nás nenapadlo, že okřín, tzv. dvojkónická (dvojkuželovitá) nádoba, se skládá z dvou komolých kuželů, spojených podstavami, ani, že se nejdříve objevil ve střední době bronzové, a je typický pro lužickou kulturu.
Takovýchto a podobných poznatků bylo mnoho a nemá smysl, snažit se je sem, do deníku, napsat všechny. V mnoha knihách jsme se setkali s pojmy typu:kultura kulovitých amfor, kultura nálevkovitých pohárů, kultura s keramikou vypíchanou apod. Většina jich byla uvedena ve více knihách, a tak jsme se rozhodli udělat si alespoň částečný přehled kultur, abychom se o každé dozvěděli co nejvíce, a měli v nich pořádek. Tento přehled následuje.