 |
 |
 |
 |
 |
 |
Čína
Kultura Číny se rozděluje na období podle vládnoucí dynastie. Starou čínskou
tzv. jangšaoskou (dynastie Jang-šao) keramiku z 3. tis. př. Kr. charakterizují
spirály a křivky. V období dynastie Šang (16. až 11. stol. př. Kr.) mělo umění
jednotný charakter, v následujícím období Čou (do 256 př. Kr.) byl rozšířen počet
námětů a uvolněna závislost na náboženství. Těžiště čínské kultury však není
v keramice.
Mezopotámie
V Mezopotámii se z doby před vynálezem písma a usazením (3000 př. Kr.) jen
několik keramických nádob. Mají jednoduché pohárovité tvary, na žlutavém
podkladu jsou štětcem namalovány černé vzory, které připomínají stylizované
přírodní tvary (listy, zvířata). Většinou však mají geometrický charakter, tento
typ je nazýván súzkým stylem. Z dalších hliněných výrobků byly v Mezopotámii
nalezeny sošky zobrazující ženy s ptačí či hadí hlavou ze 4. tis. př. Kr. a
plastiky na destičkách, ze kterých později vznikly známé hliněné tabulky,
používané ke psaní.
Severní Amerika
Nejzajímavější je kultura Anasazi z jihozápadu USA. Objevila se tam v 2.
stol. př. Kr. a první keramika pochází z období 400 až 700 po Kr. Na jihozápadě
USA byla také kultura Casas Grandes, na východě pak kultury Adena a
Hopewell.
Střední Amerika
Místním typickým tvarem je nádoba na třech nohách - trojnožka. Kromě
mixtecké polychromní (pomalované) keramiky z 10. až 15. stol. po Kr. , nás
zaujala teohuacánská kultura se svojí obřadní keramikou. Pochází sice z 5. až
8. stol po Kr. , ale v Americe šel vývoj pomaleji. Typické jsou opět válcovité
nádoby na třech nohách (někdy s víkem), které byly po vypálení pomalovány a
ornamenty pak zvýrazněny vyškrábáním hlíny.
Jižní Amerika
Zde je keramika jednou z mála možností jak rozpoznat jednotlivé kultury.
První keramika, tzv. guanapská, pochází z doby kolem roku 1500 př. Kr.
V tzv. přípravném období (1250 př. Kr. až 100 po Kr.) se pak rozvinula kultura
chavínská a paracaská. Chavínská keramika je dvou typů: tzv. skály a
obětní dary. Skály jsou napohled hrubé, buď červené s rytým dekorem nebo
černé, zdobené motivy kočkovitých šelem a kruhů. Obětní dary jsou podobné, ale
rozmanitější, převažuje černá a šedá barva. Paracaská keramika je rytá a po
vypálení malovaná obvykle žlutě, zeleně, červeně a černě. Dekor je geometrický
s pravoúhlými tvary. V období regionálních kultur (100 př. Kr. až 800 po Kr.)
patřily mezi nejvýznamnější mochická a kultura Nazca. Mochická keramika má 5
fází. V prvním období mají nádoby tlusté stěny, dvojí hubičku s můstkem a výzdobou
je geometrická - lineární zářezy. V druhé a třetí fázi jsou stěny tenčí a tvary
štíhlejší. Ve čtvrté fázi se výzdoba stala plastickou, tvoří ji obrazy zvířat a
ovocných plodů. Pátá fáze je charakteristická kulovou keramikou s plochým dnem
a červenou výzdobou s mýtickými náměty a výjevy ze života na podkladě barvy
slonové kosti. Nazcaskou keramikou jsou nejdříve kulové nádoby s dvěma hubičkami
a můstkem, výzdobu tvoří stylizované přírodní tvary. Později přibyly ornamentální
motivy s četnými závity.
Oceánie
Oceánie je oblast na keramiku velmi chudá, byly zde hojně využívány jiné
materiály, např. bambus, kokosový ořech, tykev, dřevo a stromová kůra. V příloze
je však keramický talíř z Papuánského zálivu.
|
|
|
|
|
|